Výběr pracovního kmitočtu by měl vycházet od konkrétní aplikace a požadavků kladených zadavatelem na vlastní rádiový přenos. Jinými slovy, nařízení vlád většiny zemí ustanovily určité oblasti rádiového spektra pro konkrétní druh rádiového provozu, a kdokoli, kdo hodlá implementovat určitou službu je omezen pravidly danými pro dané kmitočtové pásmo. V České republice a většině států EU jsou vyhrazena kmitočtová pásma určená právě pro telemetrické aplikace, které jsou předmětem našeho zájmu.

Pro jiné aplikace a služby (jako jsou letecké radary a navigační zařízení, mobilní a bezdrátové telefony, šíření televizního a rozhlasového vysílání, komunikace bezpečnostních složek, a další) jsou přidělena jiná kmitočtová pásma.

Pojem telemetrie je pro daný účel definován jako: "Použití komunikačních prostředků pro automatickou indikaci, řízení procesů nebo záznam vzdáleně prováděných měření".

Signály v pásmu UHF poskytují při stejné úrovni výkonu obecně menší dosah než VHF. Je to dáno tím, že vyšší kmitočty mají při šíření prostředím větší útlum než nižší kmitočty.

V České republice jsou pro telemetrii vyhrazeny kmitočty jak v VHF tak i UHF pásmu. Telemetrické rádiové systémy jsou nejčastěji provozovány na základě všeobecných oprávnění, dříve generálních povolení či generálních licencí, ty jasně stanovují podmínky provozu. Rádiový provoz není nijak zpoplatněn. Je třeba si však uvědomit, že se jedná o sdílené kmitočty a radiostanice nemají ochranu před rušením způsobeným jinými rádiovými stanicemi.

Podrobnější informace naleznete na stránkách Českého telekomunikačního úřadu.

Pro provoz rádiových stanic v ČR je možné použít následující kmitočtová pásma; provoz je upraven všeobecným oprávněním VO-R/16.

"Evropská volná pásma"; všeobecné oprávnění VO-R/10.

Poznámka: V tabulce uvedený výčet kmitočtů není úplný, jedná se o informativní výběr z všeobecných oprávnění.

Aby se pokryla stále se zvyšující poptávka po radiotelemetrických službách, projevuje se dlouhodobá tendence směřování k stále vyšším frekvencím.

UHF zařízení jsou obecně vhodná pro "vnitřní" použití (např. skladiště, automatizované systémy, televizní studia, továrny apod.), protože relativně malá vlnová délka těchto signálů umožňuje vlnám obcházet překážky a jiné zábrany a činí tak tyto signály efektivními právě pro takovéto aplikace. Antény pro použití na vyšších kmitočtech mohou být velmi kompaktní a malé. V některých případech je lze osadit přímo do samotného zařízení, hovoříme potom o integrovaných anténách.

Obecně řečeno, vyšší kmitočet zaručí vyšší imunitu proti rušení produkovanému člověkem a jeho činností (např. generátory, svařovací agregáty, tyristory atd.) a tedy vyšší kvalitu a spolehlivost přenosu, ale vždy platí, že rádiová zařízení v pásmu UHF poskytují při stejné úrovni výkonu obecně menší dosah než VHF.

Jak zvolit kmitočet vysílání, aktualizace článku z ledna 2005

V článku byly použity informace z všeobecných oprávnění vydaných ČTÚ (Český telekomunikační úřad), ke stažení na http://www.ctu.cz ve formátu pdf.